Co jste chtěli vědět a báli jste se zeptat

posted in: Novinky | 0

Zvířátka v logu a kostelík na fotkách. To jsou nejzajímavější věci, které vyčnívají z hlubokých valašských lesů.

Proč jsou v logu podivná zvířátka?
Podivná zvířátka jsou vlk, rys a medvěd, tedy velké šelmy, které byly v minulých obdobích byly v Beskydech zcela vyhubeny. Díky tomu, že je území součástí Západních Karpat, došlo se zvýšením populací na Slovensku k obnovení jejich výskytu i u nás. Rys ostrovid znovu osídlil Moravskoslezské Beskydy, Vsetínské vrchy a Javorníky, jeho stálá populace čítá asi 15–20 jedinců. Od roku 1973 je každoročně zaznamenána přítomnost medvěda hnědého a několikrát i jejich přezimování.
V roce 2000 se na území CHKO pohybovalo 4–5 medvědů. Od roku 1994 žijí v severovýchodní části Beskyd trvale vlci a téměř každoročně vyvádějí mláďata. Záznamy z roku 2000 uvádějí 3–4 jedince na moravskoslezském pomezí a toto je i celkový stav vlků v ČR. Potravou šelem je především spárkatá zvěř. Šelmy zde působí jako selekční faktor a mají tak velký vliv na kvalitu populací býložravců a také tím udržují přírodní rovnováhu. (zdroj CHKO Beskydy)

Proč je na fotkách z terénu kostelík?
Kostelík patří mezi nejvzácnější roubené církevní stavby na celém Valašsku. Jde o barokní dřevěný kostel Panny Marie Sněžné, který se nachází v obci Velké Karlovice. Byl založen roku 1754 Františkem hrabětem ze Žerotína. První mše se zde konala již 15. 8. 1754. Bez větších změn slouží původní stavba dodnes.
Půdorysně je objekt ve tvaru kříže a jelikož je stavba sroubena ze dřeva, jsou ramena zakončena diagonálně. Stavba tak má 24 úhlů. Na středem kostele se nachází věžička se dvěma zvony (sv. Jiří a Blahoslavená Panna Marie, Pomocnice křesťanů). Interiér byl původně bez nátěru, podlaha byla z dřevěných prken. Před rokem 1900 byl vymalován bílou olejovou barvou a ještě později roku 1928 upraven do dnešní podoby. Dřevěnou podlahu nahradily později velké kameny a od roku 1948 je zde dnešní dlažba. (zdroj atlas Česka)
Pro milovníky dřevěné lidové architektury jistě stojí za návštěvu i soubor dřevěných staveb a starého fojtství, které tvoří tzv. Karlovské muzeum v těsném sousedství hřbitova s kostelíkem.